V první řadě se podíváme na pár základních informací ohledně rodokmenů. Pokud si někdo myslí, že rodokmen je věc čistě pro psy, neberu mu jeho názor, ale pak by tedy rozhodně neměl číst dál.
Na začátku bádání je třeba si ujasnit několik věcí. Podívejme se na ně nyní společně...
Co to rodokmen vůbec je?
Rodokmen je soupiš všech našich předků, kteří nosili stejné příjmení.
Většinou se dělá tzv. rodokmen "po meči", který sleduje pouze mužskou linii, tzn. syn -> otec -> dědeček -> pradědeček...
To ovšem není pravidlo. Někoho naopak zajímá, odkud pocházely ženy z jeho rokmenu. Samozřejmě i to se dá vypátrat, ale bude to obtížnější, protože, co si budeme povídat, holky mají prostě smůlu, že mění své příjmení podle manžela a většinou se i stěhují na míle daleko.
Co je to rodopisný vývod a co rozrod, a jaký je v tom rozdíl?
Rodopisný vývod je sledování předků v obou liních, tzn. začnete od sebe a zapisujete matku otce a u nich znovu matku a otce a takhle pořád dokola.
Rozrod je, dalo by se říct, opakem vývodu. Znáte nejstaršího předka a zjišťujete všechny jeho děti a dále děti dětí atd...
Co si připravit, když se chci do bádání pustit?
Pokud si myslíte, že je dobré znát své předky a chcete se pustit do jejich pátrání, je třeba se obrnit velkou trpělivostí. Rozhodně to není záležitost, kterou stihnete mezi nedělním obědem a večerním posezením s přáteli, kterým máte v plánu se pochlubit svou urozenou krví.
Rozhodně není k zahození zajít za některým z žijících příbuzných, který by vám mohl předat co nejvíce informací. To je odrazový můstek prakticky pro každého. Pokud máte to štěstí, že stále žije vaše prababička nebo pradědeček, je to naprosto ideální. Hned tak budete znát minimálně 5 generací. Je důležité pečlivě si zapisovat všechna jména a místa narození, popřípadě i data. Pokud jste lenivější na psaní, není v dnešní době problém nahrát si rozhovor na diktafon, na mobil, do MP3 nebo jiných vymožeností. Pojistíte se tak, že nic nezapomenete. Pokud to bude alespoň trochu možné, mohli byste požádat o některé dokumenty, např. rodné nebo úmrtní listy, staré pasy, fotografie... Minimálně opisů z knihy narozených byste pár najít měli. V době 2. světové války bylo totiž nuté dokázat nežidovský původ několik generací zpět.
Pokud už máte aspoň základní představu o jménech vaši praprarodičů a možná i jejich rodičů, je dobré si pořídit nějaký genealogický program do počítače. Na internetu se jich dá sehnat bezplatně několik (o dvou znich se podrobněji rozepíšu někdy příště). Pokud dáváte raději přednost staré dobré tužce a papíru, rozhodně to není žádný problém. Já osobně se přikláním k vedení obojího. V elektronické podobě můžete zpracovávat všechny příbuzné, na které narazíte tzn. všechny tetičký, strýčky, sestřeničký, sousedovic psa a kočku atd... Na papír si můžete psát jenom ty pro vás opravdu důležité osoby.
Když dám příklad na sobě, já si do počítače cpu úplně každého, koho najdu, na papír si zapisuji jen své přímé předky a všechny jejich děti, ale o nich nic nerozepisuji.
Dále bych vám také poradila, abyste si připravili nějaký zápisníček, kam si budete zapisovat průběžné poznámky. Kde jste například naposled skončili, kam jste se chtěli podívat, ale nestihli (myšleno v matrice) nebo jiné úpravy, které se chystáte provést v už nalezených informacích. Doporučuji vést si tenhle zápisník ručně. Počítače jsou fajn, ale nemusíme v nich mít úplně všechno, že?
Co můžu čekat?
Představa, že najdu šlechtické předky, je sice hezká, ale u nás obyčejných smrtelníků velmi nepravděpodobná. I když nikdy nevíte, že... Nemanželských dětí bylo jak much a tatínek šlechtic se přece nebude chlubit, že ten chlapeček, co pase v podhradí krávy je jeho synáček. Protože, co si budeme povídat, romantické příběhy o šlechtici, který se tak moc zamiloval do svojí služky, že se rozhodl uznat svoje dítě, jsou spíš pro knížky a filmy...
Takže, co můžete skutečně čekat? S trochou šikovnosti zjistíte jména svých předků, místo jejich bydliště a jejich povolání. Pokud byl farář šikovnější, napsal i k zápisu o narození svatbu, která se třeba konala v jiném městě nebo zemi. Samozřejmě se můžete dozvědět i data svateb a úmrtí. Při úmrtí i věk, příčinu, místo úmrtí a místo pohřbení.
Z "gruntovních" knih se dají potom zjistit informace o pozemku, na kterém vaši předkové žili. Ovšem číst v takových knihách není zrovna jednoduché a také zatím nejsou k vidění na internetu (alespoň o tom nevím, ale nemusím vědět všechno, ne?).
Dál se můžete dozvědět, k jaké církvi váš předek patřil, protože šikovní knězi zapisují i vystoupení a většinou opětovný návrat do církve, případně do jaké církve kdo přestoupil.
Pokud si budete vést mapičku míst, kde všude zakotvila noha vašeho předka, s trochou důvtipu si budete moct domyslet, co ho tam asi vedlo.
Například jedni moji předkové procestovali několik vesniček v Rakousku. Každé dva roky byli v jiné (to se dá zjistit podle narození dětí). Když jsem se lépe podívala, všechny ty vesničky byly podél železniční tratě. A otec té rodiny pracoval na dráze. Je tedy téměř jasné, že se tak často stěhovali kvůli jeho práci. Jedno z jejich dětí se pak narodilo v Uhersku, přestože jsem věděla, že celá rodina žila v Čechách. Nakonec jsem zjistila, že přibližně v době, kdy se jejich dítě narodilo, se v Uhersku ženil bratr otce. Dá se tedy předpokládat, že těhotná maminka jela na svatbu svého švagra a během ní porodila.
Tak to jsem trochu odbočila do tématu... Ale i takové věci se dají s trochou trpělivosti, šikovnosti a důvtipu zjistit.
Každému, kdo se chystá začít s rodiným rodokmenem přeji hodně štěstí, případně nabízím svou pomoc, která sice není podložená vysokými školami, zato je zadarmo. Na případné předmětné dotazy ráda odpovím...
